- Proč se pronárody bouří, proč národy kují marné plány?
- Srocují se králové země, vládcové se spolu umlouvají proti Hospodinu a pomazanému jeho:
- 'Zpřetrháme jejich pouta, jejich provazy pryč odhodíme.'
- Ten, jenž trůní v nebesích, se směje, Panovníkovi jsou k smíchu.
- Jednou k nim promluví v hněvu, ve svém rozlícení je naplní děsem:
- 'Já jsem ustanovil svého krále na Sijónu, na své svaté hoře!'
- Přednesu Hospodinovo rozhodnutí. On mi řekl: 'Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil.
- Požádej, a národy ti předám do dědictví, v trvalé vlastnictví i dálavy země.
- Rozdrtíš je železnou holí, rozbiješ je jak nádobu z hlíny.'
- Nuže, králové, mějte rozum, dejte na výstrahu, soudcové země!
- Služte Hospodinu s bázní a jásejte s chvěním.
- Líbejte syna, ať se nerozhněvá, ať na cestě nezhynete, jestliže jen málo vzplane hněvem. Blaze všem, kteří se k němu utíkají!
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář